Fuzzy zápisník

Search

May 18th, 6:03pm 0 comments

Výborný vtip o blondýnách

Narazil jsem na internetu na velmi dobrý vtip o blondýnkách a nemůžu si to nechat pro sebe. Přečtěte si ho u kolegy ;-). 
Posted
January 4th, 5:16pm 7 comments

Méně známé seriály, které byste neměli minout

Jasně, všichni sledujeme HIMYM, TBBT, House, Misfits, Fringe, Dextera a podobné známé seriály. Proto zde zkusím představit seriály, které nejsou tak všeobecně známé a opravdu se mi líbily. (Pokud byste náhodou neznali předchozí seriály a následující ano, tak sorry.)

— Skins. Naprosto geniální seriál o partě teenagerů, kteří si dělají co chtějí a přesto nebo právě proto je všechno kolem nich tak strašně zkurvené. Seriál ukazuje život dost syrově a reálně, všude samý chlast, drogy, problémy s rodiči, problémy ve škole… Každý díl se primárně věnuje jedné postavě, přičemž každá postava je opravdu naprosto jiná (to mám rád, protože mám často problém si po celý film/seriál zapamatovat kdo je vlastně kdo) a stejně jsou všechny sympatické. Seriál má v současnosti čtyři řady, připravuje se pátá. Po dvou řadách se vyměnila generace, většina postav zmizela a celé kouzlo se jaksi ztratilo. Třetí a čtvrtá řada tak byla naprosto příšerná, radši se snad ani nekoukejte. V nové, páté řadě, bude opět nová generace. Pokud bych vybrat seriál, ze kterého byly nejvíc cítit emoce, tak by to byl tenhle. 
Skins_vol1

— Psychoville. V hlavní roli klaun se železným hákem místo ruky, tlustý retardovaný člověk, kterému jeho máma, která vypadá jako chlap, pomáhá vraždit, slepý sběratel hraček, sestřička, která věří, že její panenka je živá a chová se k ní jako ke svému dítěti a liliput, který ovládá telekinezi. Může být tohle špatný seriál? Nemůže. V seriálu je kopa černého humoru a díky tomu, že existuje jen sedm dílů, neztrácí v průběhu času na kvalitě. Jestli chcete ujetý seriál, tohle bude dobrá volba. Asi nejabsurdnější (a zároveň velmi dobrý!) seriál, jaký jsem viděl. Ještě by docela dost mohl navnadit obrázek :o).
Psychoville

— Lost Room. Sci-fi seriál o policajtovi Joeovi, který najde podivný klíč, který umí odemknout jakékoliv dveře. To zní fajnově, jenže ty dveře pak vedou do podivného motelového pokoje, který v naší realitě neexistuje. Rychle se zjistí, že pokud cokoliv v pokoji změníte, tak po zavření a otevření dveří se dá vše do původního stavu. A věci, které jste tam dali, zmizí. A o hlavní zápletku je postaráno, obzvláště, když má Joe malou holčičku. Z pokoje dále zmizelo asi dalších sto věcí a každá věc, přesněji „objekt“, má nějakou zvláštní schopnost. Joe postupně zjišťuje, co to vlastně všechno znamená, kde se vzal klíč, potkává lidi s jinými objekty a dostává se stále hlouběji. Lost Room je opět krátký seriál, má šest dílů a tak se nebudete ani u jednoho nudit, není tam žádné dlouhé natahování. V každém díle je odkryto něco málo z celé záhady, pár dalších otázek se přidá, ale přesto zůstává děj celkem přehledný a nezamotaný. Ono ho naštěstí nebylo možné během šesti dílů nějak zásadně zašmodrchat. Hlavním tahounem Lost Room je tak hlavně příběh, který prostě zhltáte. 
The_lost_room-show

— Coupling. Taková britská verze Přátel. Tři muži a tři ženy posedávají v baru a řeší hlavně sex. Což je rozdíl oproti Přátelům, kde seděli v kavárně a řešili Rosse s Rachel :-). Rozdílů je tam samozřejmě více, hlavně v tom, že humor v Couplingu je daleko úchylnější a absurdnější, Přátelé se pořád drží při zdi. Někdy v poslední sezoně dojde k výměně jedné hlavní postavy a už to stojí za starou bačkoru. 
Imagescoupling

— Six feet under. Seriál z hrobařského prostředí. V hlavních rolích Dexter, který hraje gaye a Joe z Lost Room (Peter Krause). Dohromady vlastní pohřební ústav, v každém díle se tak starají kolem jednoho mrtvého. Viděl jsem asi dvě série a stejně se scénáristům povedlo pokaždé vymyslet nějaký nový archetyp mrtvoly, kolem které se budou dít jiné věci než v předcházejících dílech. Nečekaně se tam objeví nějaký ten černý humor (rozhovory s mrtvolami), na druhou stranu je seriál i dost depresivní. 
Logo_six_feet_under_serie_tv

— Freaks and Geeks. Další seriál o teenagerech, ale opět kvalitní. Výše uvedení Skins jsou sice jiná káva, ale tohle je taky zajímavý počin. Mimochodem — hraje tam Marshall z HIMYM. Hlavní příběh je vcelku banální, jedna šprtka se snaží stát se oblíbenou v kolektivu sportovně nadaných cool týpků. Seriál celkem inteligentně zobrazuje radosti a strasti mládeže a pokud si chcete trochu zavzpomínat na své mládí, tak tohle by mohla být ta cesta. 
Freaks
Kyle XY. Z počátku velmi dobrý seriálek o tom, jak se kdesi objeví geniální dítě s mírně nadpřirozenými schopnostmi, ale s absolutní ztrátou paměti. Je kouzelné sledovat, jak se toto dítko postupně začleňuje do společnosti a poznává okolí, sem tam využije svou schopnost k vykonání jak jinak než dobra, jak se zamilovává atp. Problém seriálu je, že tato dějová line začleňování scénáristům nestačila a přidali ještě jednu linii, konspirační. On ten Kyle je ve skutečnosti produkt nějaké společnosti a ti ho chtějí zpátky nebo tak něco. Pak je tam ještě jiná společnost, pak ještě jiná, všechno je strašně moc tajemné, přeplácané, paranormální a hlavně neskutečně trapné. V pozdějších dílech je bohužel čím dál více konspirací a čím dál méně životních trablů Kyla, takže někdy z kraje třetí série jsem na to přestal koukat. Nicméně první série a ještě i celkem druhá série byla dobrá a stojí za zhlédnutí. 

A nakonec pár seriálů jednou větou: 

How do you want me? Hlavní předností je představitel hlavní role, Dylan Moran, neboli Bernard Black z Black Books. Jak to dopadne, když se kvůli své manželce přestěhujete z města na vesnici, kde vás všichni nenávidějí? Bude z Bernarda zase alkoholik? :-) 
Moonlight je už zrušený seriál o upírském detektivovi. Trochu kýčovitý seriál, ale koukalo se na to celkem hezky. 
Breaking Bad, neboli česky Perníkový táta. Výjimečně uvádím i český název, protože je prostě dokonalý. Co se stane, když učíte na škole chemii a dovíte se, že za chvíli zemřete a znáte studenta, který prodává drogy? 

To by bylo pro dnešek všechno. 
Posted
October 24th, 2:40pm 10 comments

Jak si nechat poslat článek z webu do Kindlu

Už z nadpisu dýchá mimoděkismus jako prase, takže ano, koupil jsem Kindle 3. A teď už hurá k věci. Jedna z prvních věcí, po které jsem pátral, bylo, jak si nechat poslat článek z nějaké webové stránky do Kindlu. Přitom jsem vyžadoval jednu věc: one-click řešení. Prostě jednou kliknu nebo stisknu jednu klávesovou zkratku a už se mi to posílá do Kindlu. To je to, oč tu běží.

Postupně jsem zkusil několik možností jako například Instapaper, který vypadal vhodně, ale neuměl článek poslat do Kindlu hned, jen v nějakých denních intervalech. A stejně to nebylo úplně 100% funkční, něco mi tam pořád nějak divně blblo. 

Pak jsem objevil RekindleIT, což na první pohled vypadalo geniálně. Povolili jste jejich adresu ve svém Kindle účtu, klikli jste na jeden bookmarklet, vyplnil svou adresu, klikli jste na „send file“ a … nic. Ale jinak to vypadalo bezvadně. I když to stále nebylo one-click řešení. 

Tak jsem si řekl, co si nenapíšu, to nemám. Nechat si poslat celou webovou stránku je celkem jednoduché, ale já si chtěl nechat poslat jen článek, tedy něco jako dělá funkce Reader v Safari. Inu, strejda Google pomohl a objevil jsem skvělou knihovnu PHP Readability, která dělá přesně to, co její javascriptový bratříček

Slovo dalo slovo, středník dal středník a za pár minut vzniklo několik stovek kilobajtů kvalitního objektového kódu, který dělá přesně to, co jsem potřeboval. Tedy že: vezme na vstupu URL, stáhne stránku, vytáhne z toho článek, je-li to možné a pošle daný článek na mou Kindle adresu, tam se to překonvertuje do nějakého Kindlovského formátu a pošle se mi to zpět do mého Kindlu, který si to přes WiFi stáhne. Trochu mi to připomíná jednu scénku s lampičkou v Big Bang Theory :-). 

Na samotné odesílání jsem ještě použil Nette Mailer, protože se mi nechtělo zkoumat nic jiného. Což má za následek, že jsem k mým pár řádkům kódu přilepil 400KB framewrok. No co, no. 

Nehodlám to provozovat jako nějakou veřejně přístupnou službu, nicméně výsledek si můžete stáhnout. Stačí to nahrát na server s PHP, upravit soubor index.php, kde musíte přepsat emailové adresy na své a to je vše. Ty emailové adresy: jako první je emailové adresa odesílatele. Tato adresa musí mít povoleno posílat soubory do toho Amazoňáckého konvertoru. Druhý email je váš Kindle email, tj. email, na který posíláte soubory, když je chcete nechat překonvertovat. Je to psáno horkou jehlou, na ošetření chyb jsem samozřejmě kašlal, takže sem tam se možná něco pokazí. Například nemusí mít práva pro zápis souboru, atp. 

Tohle celé je hezké, ale ještě tomu něco chybí. Samozřejmě je ještě potřeba javascriptový bookmarklet do prohlížeče. Tady je! 

javascript:win%20=%20window.open("http://yourweb.example.com/kindle/?url="%20+%20encodeURIComponent(document.location.href),%20"_blank",%20"width=60,height=50");setTimeout('win.close()',1000);%20void(0);

(Bookmarklet když tak ještě ke stažení tu.) Co to dělá — otevře to vaši stránku, kde máte nahrané předchozí skripty, předá to v URL parametru adresu článku, který chcete stáhnout a za sekundu to zavře. Klasické one-click řešení. Opět neřeším nějaké ošetření, když se to nepodaří poslat, spíš mi vyhovuje, že okno jen problikne, tj. vím, že jsem na ten bookmarklet fakt klikl a dál už to neřeším. V tom kódu musíte pochopitelně přepsat example.com adresu na vaši stránku. 

Všechny použité knihovny a cizí kódy jsou pod stejnou licencí, v jaké jsem je získal a všechny mé kódy (tj. soubor index.php a KindleMailer.php) jsou poskytovány pod licencí WTFPL — Do What The Fuck You Want To Public License. Pokud tohle řešení nedejbože opravdu použijte (opravdu jste dočetli až sem?) a nedejbože^2 ho nějak vylepšíte, tak dejte vědět do komentářů nebo nějak jinak.

Pokud existuje stejná služba/kód, který dělá totéž a lépe, tedy že jsem toto psal zbytečně, tak dejte taky vědět. Ale musí to být fakt one-click řešení, různých five-clicks řešení jsem našel hromadu :-). 

OK, udělal jsem ještě stránku, kde si můžete otestovat, jak to funguje. Je to jen pro testovací účely a nepoběží to dlouho. 
Posted
May 16th, 3:26pm 0 comments

Proč děláte věci, které znáte?

„Mimochodem jsem jednou viděl v ceníku jednoho studenta: Věci, které znám: X,-Kč/h, věci, které neznám 1,5 . X,- Kč/h. Okamžitě mě napadlo, proč ten člověk vlastně dělá věci, které zná. Vždyť za ty, co nezná, dostane víc.” 
Posted
April 21st, 3:26am 3 comments

Drobnosti, které se mi nelíbí na Macu

Minule jsem popisoval, co se mi líbí na Macu. (Drobnosti, které se mi líbí na Macu) Dnes článek z druhého břehu.

Flash

Největší zlo na mém Macu je jednoznačně Flash. Nic příšernějšího opravdu nainstalovaného nemám. Na Windows jsem nikdy s Flashem problém neměl — samozřejmě kromě psychického problému s tím, že Flash je nenativní blob vložený do webové stránky, který si žije svým vlastním životem. Nicméně fungoval a nepamatuji si, kdy se mi ve Woknech naposledy stalo, že mi Flash udělal bác. Ovšem na Jablíčku to je úplně jiné kafe. Dost možná to už ani není kafe. Primárně brouzdám v Safari a průměrně mi ten adobácký blob spadne co dva dny. Hodně rychle jsem se naučil používat Click2Flash, což je hezký pomocník, který zakáže všechen Flash a spustí ho až po kliknutí. Docela to pomohlo, ale stejně si to vesele padá třeba na YouTube. Tam sice mám povoleno HTML5, ale asi mám smůlu na videa, která v HTML5 neběží, protože nevím, kdy se mi naposledy spustilo nějaké video jinak než ve flashovém přehrávači. Kéž by se Stevu Jobsovi povedlo vytlačit Flash na okraj webu, to by bylo tak príma!

Prohlížeč

Jak si bystrý čtenář všiml, používám Safari, což je výchozí prohlížeč na Macu a spojeném království iPhonů, iPodů a iPadů. Safari je prohlížeč, který se mi v základní verzi bez doplňků moc nelíbí, je divný a občas pomalý. Jeho největším plusem je ofkórs nativnost. Žádný jiný prohlížeč zkrátka nepodporuje všechny vychytávky, které OS X nabízí. Začíná to standardními ovládacími prvky (select box apod.), které tam vypadají trochu jinak a pokračuje to pak tím, že obvykle nemají podporu pro text replacement fíčury (to jsou třeba chytré uvozovky, chytré pomlčky…). Kecálek Adium zase umí v textu zprávy nahradit „%_safari” za adresu aktuálně otevřeného tabu v Safari, takže se nemusíte přesouvat do Safari, kopírovat adresu a zase zpátky do Adia. (Blbé je, že to neumím změnit na něco kratšího, ale to už je jiná věc.) 

Bez doplňků je pro mě Safari naprosto nepoužitelný prohlížeč, který v základu neumí ani vyhledávání pomocí klíčových slov („g Radek Hulán zmodralá prostata” hledá v Googlu, „w Radek Hulán diskuse o smazání” hledá na Wikipedii, „c Radek Hulán dokument” hledá na ČSFD atd.). Naštěstí i do Safari existují doplňky, takže po nainstalování Safari Stand, Glims a AdBlocker jsem z toho udělal prohlížeč s alespoň základními schopnostmi, které od prohlížeče požaduji. Záporem budiž to, že každý doplněk se instaluje jinak a hlavně se odinstalovává jinak; centrální správa doplňků neexistuje. Jeden doplněk dokonce nejsem schopen odinstalovat ani podle návodu (TabExpose). Dalším problémem je, že občas trvá docela dlouho, než se v Safari otevře nový tab — obzvláště, když bylo Safari zrovna nějakou dobu neaktivní. Tohle se mi v jiných prohlížečích nestávalo. 

Stabilita 

Se stabilitou mého systému to není nijak slavné. Ne že bych každou chvíli viděl jablíčkovou BSOD, to ne, ale docela často se mi stává, že mi padající aplikace zabrzdí celý systém tak, že se nedá používat. Typicky když padá na držku Flash, tak než dopadne až na zem, trvá to asi deset sekund a během té doby se systém plazí jako hlemýžď po obědě a odezva je horší než na hotlince T-Mobilu. Tohle na Windows asi není o moc lepší, ale na Windows mi tak často nepadají aplikace. Ačkoliv je pravda, že za 90 % těchto kotrmelců může … wait for it … Flash. Fajn je, že v případě nutnosti funguje Force quit lépe než ukončování procesů ve Woknech. 

Hardware

Klasika — ostré hrany; známý problém. Pokud na MacBook trochu nešikovněji položím ruce, za pár minut mě to opravdu bolí. 

Chybějící klávesy. Pokud jsem v OS X, tak mi chybějící klávesy nijak nevadí, ale když bootnu do Windows, najednou chybějící klávesy jako PageUp/PageDown začnou vadit. Ale chápu, že primární starostí Applu asi není, aby tam bezproblémově fungovaly Windows. 

Placené aplikace

Tohle bylo docela překvapení. Než jsem si pořídil MacBook, snažil jsem se přečíst co možná nejvíc článků o Applu, o switcherech a podobné romány a bajky. Unikla mi ale informace o tom, jak je to s aplikacemi. Takže má se to asi takto: aplikací pro OS X je méně než pro Windows (to jsem věděl) a ne zrovna malá část z nich je placená (tohle už mi uniklo). Byl jsem celkem překvapený, že každá druhá aplikace, na kterou jsem narazil, byla placená. Přitom se často jednalo o blbosti, které by na Windows nejspíš byly zdarma. Je ale pravda, že Macové aplikace jsou většinou kvalitnější, hezčí a použitelnější než nějaký podobný free software na Windows. Nicméně zůstává faktem, že míra placených aplikací mě překvapila. Cena za takovou klasickou nenáročnou aplikaci bývá 10–30$.  

Nekompatibilita aplikací

Zarazila mě i nekompatibilita aplikací napříč jednotlivými verzemi OS X. Často jsem potkával aplikace, které měly dvě nebo tři instalačky pro různé verze OS X (10.6, 10.5, 10.4 — menší už jsem myslím nepotkal). Stejně tak není problém potkat hlášku „Leopard only” (→ to je vlastně docela dobrý vtípek. Funguje „Leopard only” software na Snow Leopardovi?). Ve Windows jsem se s tímhle problémem nikdy nesetkal, na Sedmičkách jsem běžně zprovoznil nějaký obskurní software, jehož vývoj ustrnul někdy v dobách XP. Stejně tak instalačka je obvykle stejná pro XP, Vistu i Sedmičky. Statistiku jsem samozřejmě nedělal, ale můj pocit je takový, že kompatibilita aplikací s novými verzemi OS X je horší než na Windows. 

Odinstalování aplikací

Asi každý zná tu historku o tom, že Mac OS X je skvělý, protože umožňuje instalovat aplikace přetažením jednoho souboru do složky Applications. Kromě toho, že to není celá pravda (existují zde i klasické instalátory), tak problém nastává při odinstalování. Pokud totiž jen vezmete aplikace a přetáhnete ji do koše, sice aplikace odstraníte, ale různě po systému se ještě mohou povalovat další aplikační data, která už se neodstraní. Nevím o tom, že by to samotný OS X uměl nějak vyřešit, existují ale aplikace třetích stran, které dokáží při odinstalaci odstranit i tato data. (Já používám Appcleaner, je zdarma.)

Velké iTunes

Roztahování oken jen vpravo dole — to je cypárna jak Brno. Kromě toho, že je to nepraktické (často se mi stává, že se s trackpadem netrefím do rožku, ale kliknu už mimo okno, bomba), tak je vcelku humorné, že když připojím k MacBooku LCD a roztáhnu tam iTunes na nějakou větší velikost, tak když pak LCD odpojím, iTunes zůstane stejně velké. Ale bacha, to znamená, že okno iTunes je vyšší než obrazovka MacBooku a pravý dolní růžek je prostě někde utopený pod stolem a já nevím, jak to jinak zmenšit xD. Zeleným čudlem se dá iTunes zmenšit až moc a při restartu mi to zachovao velikost :-). Zkrátka jsem si musel počkat, až zase připojím LCD a zmenšil jsem to tam. 

Drobnosti

Terminál s neviditelnou ikonkou. Hehe. 

Pokud jsem kupříkladu v Safari a kliknu pravým na vysypat koš, zobrazí se mi po vysypání všechna okna Finderu a jedno z nich dostane focus. Což je vcelku Macovsky logické, protože koš patří pod Finder a po vysypání koše to zkrátka přesune focus na další okno Finderu, ale vysírá mě to. 

Některé vychytávky trvají až příliš dlouho. Nahoře jsem zmínil, že když v Adiu napíši „%_safari”, vyzvedne si to ze Safari aktuální adresu a odešle ji namísto tohoto textu. Problém je v tom, že samotné vyzvednutí trvá třeba tři, čtyři sekundy. A není to vina Adia, zkoušel jsem si naprogramovat v Automatoru Service, která by uměla nakopírovat do schránky URL aktuálního tabu v Safari. Výsledek je stejný, při prvním použití to trvá stejně dlouhou dobu, než se to provede… 

Posted
March 22nd, 11:16am 2 comments

Drobnosti, které se mi líbí na Macu

Několik drobností, které se mi líbí na Mac OS X a MacBooku: 


— MacBook nemá tisíc a jednu multimediální klávesu.

— Znáte to, když začnete rolovat v prohlížeči pomocí šipek na klávesnici a najednou uprostřed textu, který zrovna čtete, trčí kurzor myši, který jste šikovně „odložili” doprostřed obrazovky? Na Macu se při rolování pomocí šipek kurzor automaticky skryje.

— Takový Word umí automatickou záměnu textů, například automaticky transformuje obyčejné uvozovky na české nebo trojici teček na výpustku. Mac OS toto umožňuje nadefinovat napříč celým systémem. (Smutnou skutečností je, že se najdou programy, které toto moc nepodporují, naštěstí jich je menšina.) Stejně tak umí i kontrolu pravopisu nad celým systémem.

— Rychlé probouzení. Dvě sekundy po otevření MacBooku můžu pracovat. 

— Absolutní tichost. Pokud MacBook nějak zásadně nevytěžuji, není VŮBEC slyšet. Naopak při velkém vytížení dělá kravál jako kráva. (Zatím jsem ho vytížil dvakrát: když jsem v BootCampu ve Windows testoval bakalářku a procesory běžely na 100 % několik desítek minut a když připojím externí LCD a přehrávám nějaký film ve flashi. HTML5 je v pohodě.) 

— Ty červené ikonky u aplikací v doku. Krásně signalizují, co se děje. 

— Složka downloads v Doku a její výchozí styl zobrazování. Takové to, když na ni kliknete a rozjede se seznam posledních stažených souborů. Geniálně použitelné. Na Windows jsem to dělal tak, že jsem už při stahování ručně určoval, kam se má soubor stáhnout. Tady to neřeším, nechám Safari, ať mi to stáhne do Downloads, v Doku ještě vidím průběh stahování. Pak to jednoduše přes Dok spustím nebo to přetáhnu kam potřebuji. Jednoduché jako facka. (Nevím nakolik by to šlo nasimulovat ve Windows, Firefoxí správce stahování neumí později aplikovat drag&drop a navíc mě štvalo už jen to, že se otevřelo nějaké další okno. Řešil jsem to nějakým doplňkem, který mi ukazoval průběh stahování ve status baru.) 

— Neexistence tlačítka „uložit změny”. Běžné aplikace zobrazují změny nastavení realtime, stejně tak ukládají nějaký obsah realitme (například MacJournal, program, ve kterém tohle píši, to dělá přesně tak).

— Přehledné zobrazení všech (nebo většiny) nainstalovaných aplikací.

— Náhledy ikon u podporovaných souborů (třeba náhled PDF souboru, jako u obrázků). 

— Provázanost některých aplikací — pokud si v jednom FTP klientovi uložím heslo, druhý FTP klient si ho z klíčenky zase vytáhne. (Nevím ale, jak moc je to bezpečné.) 

— Znáte nebo používáte gesta myší v prohlížeči? MacBook podporuje gesta na trackpadu/touchapdu, který rozezná více dotyků.

— Možnost nadefinovat (nebo předefinovat) si zkratku k jakékoliv položce menu v jakékoliv aplikaci. Stejně tak mi připadá, že je tady lepší práce s globálními zkratkami napříč celým systémem.

— Jednotnost zkratek: většina důležitých zkratek se dělá přes cmd, což je jakási obdoba win klávesy. Tuto klávesu navíc nežere Flash, takže když koukáte na RedTube na porno a chcete ho rychle vypnout, tak cmd+w bude, narozdíl od ctrl+w, fungovat :-). (Za předpokladu, že jste předtím měli focus v přehrávači.)

— Tracks, zatím nejlepší aplikace, na kterou jsem narazil. Umožňuje jednoduše nadefinovat globální zkratky na ovládání iTunes, včetně vyhledávání a spouštění písní podle jejich názvů. Funguje to jako takové spotlight na iTunes — zkrátka stisknu alt+space, napíšu třeba Cradle of Filth (nebo jen část) a ono mi to vypíše všechny písničky od Cradle of Filth. Pak si jen vyberu co chci pustit a jedem. Lze to i propojit s Last.fm.

— SlidePad, zatím nejlepší aplikace na ukládání rychlopoznámek, na jakou jsem narazil. Když stisknu alt+a, vyjede mi z levého okraje textové pole, které má automaticky focus, takže může hned něco napsat nebo vložit. Pak stačí zase alt+a a jsem tam, kde jsem byl. Ukládá se to samozřejmě samo.

— Zajímavý je samozřejmě Automator, který umožňuje jednoduše vytvářet jakési utility a zautomatizované akce. Ale prozatím s ním mám spíš problémy a hádáme se. Uvidíme, jestli se udobříme. Stejně tak spotlight, vyhledávání napříč celým systémem. Na spouštění aplikací je to fajn, ale dál si moc nerozumíme. Nechápu, proč když dám jednou vyhledat nějakou složku, tak mi ji najde celkem rychle, ale zase deset minut to ani po minutě hledání nezobrazí to, co před chvílí. 

Apple.com jsou přehledné a hezké stránky xD.

— Svítící jablíčko je prostě cool :-).

No, to by prozatím mohlo stačit :-). 

 

Posted